Obsah kapitoly: |
Adaptivní regulace |
Regulace je kvalitní pouze tehdy, když je regulátor vhodným nastavením svých parametrů přizpůsoben vlastnostem regulované soustavy. V praxi se však mohou (a je tomu tak dost často) vlastnosti soustavy během provozu měnit, např. prostup tepla se zhoršuje narůstáním inkrustace. Bylo by proto třeba měnit odpovídajícím způsobem i nastavení parametrů regulátoru, což je záležitost dost komplikovaná. Vhodným řešením je tzv. adaptivní regulační algoritmus, který automaticky vyhodnocuje průběh regulačního pochodu a podle toho upravuje hodnoty parametrů regulace. Adaptivních regulátorů byla navržena celá řada. Jsou vesměs číslicové a většina z nich má blokovou strukturu odpovídající obr. 3.33. Žlutě podbarvené bloky představují normální regulátor PID bez interakce. Adaptační funkci zajišťují bloky podbarvené modře
|
Obr. 3.33 Blokové schéma adaptivního regulátoru |
Ústřední člen má běžné vlastnosti P, I, D a nastavitelné parametry k1, k2, k3 , tj. zesílení, integrační a derivační konstantu. Dalšími parametry algoritmu jsou perioda vzorkování (TS) a perioda adaptace (TA). Adaptace je založena na průběžném sledování regulačního pochodu pomocí vhodného kritéria. Po uplynutí periody adaptace se spustí adaptační algoritmus, který vypočtenou hodnotu (F) tohoto kritéria porovná s hodnotou požadovanou (Fw) a podle výsledku porovnání adaptační algoritmus upraví hodnoty konstant k1, k2, k3.
Adaptační algoritmy jsou založeny na různých principech odvozených na základě teoretických úvah i empirických poznatků. Existují i algoritmy, které přizpůsobují regulátor soustavě tím, že namísto konstant ústředního členu mění hodnotu periody vzorkování TS. Pro výpočet kritéria kvality regulace se používají různé postupy od běžných (např. regulační plocha) až po speciální, které si výrobci adaptivních regulátorů vyvinuli pro svou potřebu a často je tají. Totéž se týká algoritmů úpravy hodnot parametrů regulátoru.
Do problematiky adaptace patří již zmíněné automatické nastavování parametrů regulátoru (autotuning). Rozdíl je pouze v tom, že adaptace neprobíhá pravidelně s určenou periodou, ale provede se jednorázově vyvoláním příslušné funkce z ovládacího panelu regulátoru. I zde se používají různé algoritmy vycházející většinou z vyhodnocení odezvy na definovanou změnu akční veličiny, kterou regulátor vyšle do procesu.
na začátek kapitoly |