6.6  Postup při návrhu a realizaci řídicího systému

Zavádění rozsáhlejšího řídicího systému je práce pro tým odborníků, ve kterém musí být technolog, specialisté na technické a programové vybavení, ekonom, projektant a pochopitelně zástupce dodavatele řídicího systému, případně zástupce dodavatele technologického zařízení. Ve složitějších případech je vhodné přizvat i další odborníky, např. z oboru numerické matematiky, statistiky, umělé inteligence, fyzikální chemie, analytické chemie apod.

Prvním krokem musí být vždy vymezení cíle řízení. Zde je třeba popsat výchozí podmínky a předpokládaný konečný stav, stanovit přínosy z hlediska kvality i ekonomiky, určit náklady, návratnost atd. Z toho pak vyplyne souhrn funkcí, které řídicí systém bude plnit. Jak již bylo řečeno, je vhodné v této fázi uvážit i možnosti perspektivního rozšíření a zdokonalení systému, jeho napojení na další úrovně řízení atp.

Ze stanovených cílů a funkcí systému vychází volba řídicí struktury. Zde je třeba se rozhodnout, kolik bude mít řídicí systém uzlů a jak budou v provozu rozmístěny, kolik bude hierarchických úrovní, jaké budou vazby mezi nimi. Jedná se o zcela zásadní rozhodnutí, protože ze zvolené struktury pak vycházíme při celém dalším postupu.

Další závažnou záležitostí je volba technických prostředků. Zde je základním hlediskem to, zda můžeme pomocí toho kterého typu technického zařízení realizovat  zvolenou strukturu řízení a požadované funkce. Neméně důležité jsou však otázky spolehlivosti, úrovně programového vybavení, možností dalšího rozšiřování, servisu a samozřejmě i ceny.

S definovaným technickým zařízením souvisí koncepce programového vybavení a jeho realizace. V naprosté většině případů je nutné programové vybavení vytvářet na míru, a to buď kompletně, nebo z dodávaných stavebnicových modulů. Koncepci programového vybavení je třeba věnovat mimořádnou pozornost, protože jeho kvalita jednoznačně určuje kvalitu a úroveň řízení.

Z výše uvedených činností vyplývá (a může s nimi již částečně paralelně probíhat) projektová příprava instalace. Jedná se o vypracování všech potřebných úrovní projektové dokumentace. Ideální je, když tyto práce zajišťuje dodavatel systému podle své potřeby, protože se tím obvykle předejde mnoha organizačním problémům.

Po dokončení projektů následuje instalace systému a zkušební provoz. Po vlastním namontování všech technických prvků a jejich oživení začne ověřování programového vybavení a komplexní vyzkoušení všech funkcí systému tak, aby odpovídaly počátečnímu zadání. Po tomto základním ověření následuje dlouhodobější zkušební provoz, během něhož je systém předáván uživateli.

Posledním důležitým problémem, který je třeba při zavádění řídicího systému řešit, je personální zabezpečení jeho provozu. Je nutné počítat s tím, že se obvykle oproti původnímu stavu zvýší požadavky na kvalifikaci obsluhy. Je třeba zabezpečit minimálně tyto profese:

·         operátor technologie, který řídí běžný provoz systému,

·         technická údržba systému, která provádí běžnou a profylaktickou údržbu a kontrolu systému; důležitá je zde dobrá úroveň smluvního servisu zajišťovaného dodavatelem řídicího systému.

Je třeba připomenout, že pracovníci, kteří budou zajišťovat trvalý provoz řídicího systému v závodě, by se měli zúčastnit jeho budování přinejmenším od počátku instalace, ale raději již od předprojektového stádia, aby se se vším dokonale seznámili. Rovněž je nutné, aby byla vypracována kvalitní uživatelská dokumentace a stanoveny přesně postupy průběžných testů celého systému a pravidla profylaktické údržby všech jeho prvků.