Technologie výroby piva

Pivo je slabě alkoholický, lahodný a zdravý nápoj, vyrobený z vody, ječmene a chmele. Ječmen se však musí nejdříve sesladovat, tj. klíčením a sušením přeměnit škrobnaté látky ječmene a jeho bílkovin tak, jak to vyžaduje vaření piva.

Na varně (1), ve velkých kádích a kotlích se slad zpracuje na mladinu. Rozmačkaný slad se vystírá teplou vodou do vystírací kádě. Část husté tekutiny - vystírky - se spustí do rmutového kotle. Po vaření se přečerpá zpět do vystírací kádě. Tento celý proces, zvaný rmutování, se dvakrát opakuje.  Při přesném dodržování času a teplot se škroby rozštepí na dextriny a cukry.

Takto ze sladu získaný extrakt - sladina - se pak na scezovací kádi odděluje od pluch a stéká do mladinové pánve, kde se nakonec vaří 2 hodiny s přesnou dávkou chmele. Hořké látky přejdou varem do roztoku, kterému říkáme mladina. Ve scezovací kádi zbudou pluchy a nerozpustné části sladu zvané mláto. To slouží jako výborné krmivo pro dobytek. Z varny se horká mladina čerpá do vířivých kádí, kde se bílkoviny, které se varem vyloučily jako kaly, usazují ke dnu a z mladiny odstraňují.

Mladina se přes deskové chladiče ochladí na 6 °C a čerpá do otevřených kvasných kádí. Oddělení, kde probíhá hlavní kvašení, se jmenuje spilka (2). Přidají se čisté pivovarské kvasnice, které kvašením rozkládají cukry na alkohol a oxid uhličitý. Hlavní kvašení trvá 7 az 12 dní. Ke konci se kvasnice usadí ke dnu a mohou se po vyprání čistou vodou použít na další várku. 

Ze spilky putuje mladé pivo do sklepa (3). Dokvašování probíhá  v uzavřených ležáckých tancích při nízkých teplotách po dobu několika týdnů i měsíců. Během této doby se pivo nasytí přirozeně vznikajícím oxidem uhličitým, chutově se zjemní a vyrovná.

Hotové pivo se čerpá přes filtr (4), kde se z něj odstraní zbylé kvasinky, čímž získá jiskru a zvýší se jeho trvanlivost. Přes zásobní tanky (5) se dostane až na stáčírnu (6). Zde  je průtokově pasterováno, čímž je zaručena jeho naprostá mikrobiologická čistota a stáčí se do lahví nebo sudů.